1. Vzdálenost mezi součástmi a stěnami skříně
Je důležité dodržet určitou mezeru mezi součástmi a stěnami jejich skříně. Tato mezera by měla přesahovat dvojnásobek požadované elektrické vzdálenosti ovlivněné napětím a výkonem zařízení, což usnadňuje instalaci. Zpravidla by tato vzdálenost neměla klesnout pod 15 milimetrů, zejména u zařízení střední a malé velikosti.
2. Vnitřní umístění součástí
Umístění komponent uvnitř skříně je vhodné, aby se zabránilo riziku jiskření nebo elektrického oblouku ze spínačů, které by poškodily stěny skříně. V předchozích mezinárodních zprávách byly zdokumentovány případy, kdy elektrický oblouk v nevýbušném zařízení prorazil stěny nevýbušného krytu.
U nevýbušných zařízení je navíc nutné, aby spínací kontakty nebyly umístěny v rovině povrchu nevýbušného spoje. Toto umístění minimalizuje pravděpodobnost, že vedlejší produkty výbuchu uniknou při vznícení mezerami v povrchu spoje.
3. Vnitřní umístění součástí generujících teplo
Součásti, které vytvářejí teplo, by měly být instalovány podél okrajů, aby se optimálně rozptýlilo teplo a snížila se tak vnitřní teplota. V případě potřeby by měly být základny těchto topných komponent připevněny ke stěnám skříně a mezi ně nanesena tepelná pasta pro lepší rozptyl tepla.
4. Směr instalace spínacích prvků
U elektrických zařízení namontovaných na stěně je nutné instalovat kontaktní spínače tak, aby rukojeť při zapnutí zařízení napájela a při vypnutí odpojovala. Opačné uspořádání by mohlo vést k závažným následkům, jako je náhodné připojení napájení v důsledku nelidských faktorů, například vibrací. Taková rizika jsou nepřijatelná.
5. Izolace součástí
Při konfiguraci komponent je třeba vzít v úvahu nejen vzdálenost průchodů pro elektrickou vzdálenost, ale také potřebu oddělit určité komponenty nebo svorky přepážkami, aby se zabránilo rušení. U elektrických zařízení odolných proti výbuchu je však zásadní vyhnout se zřizování vnitřních přepážek, které by mohly vést k riziku složeného tlakového výbuchu.