Nevýbušná elektrická zařízení jsou pro širokou veřejnost často neznámým pojmem. Jedná se o elektrická zařízení, která jsou konstruována a vyrobena tak, aby nezpůsobila vznícení výbušného prostředí v nebezpečných prostorech podle stanovených podmínek.
Mezi základní prvky nutné pro hoření patří hořlavé látky, oxidační činidla, jako je kyslík, a zdroje zapálení. Elektrické komponenty v rozvodných skříních, jako jsou spínače, jističe a měniče, představují v prostředí zatíženém hořlavými plyny nebo prachem značné riziko, že se stanou místem vznícení.
Proto se pro splnění cíle nevýbušnosti používají specifická technologická opatření a různé klasifikace nevýbušnosti. Patří sem mimo jiné odolnost proti plameni, zvýšená bezpečnost, jiskrová bezpečnost, tlakové, olejové, zapouzdřené, hermetické, pískem plněné, nejiskřící a speciální typy.