24 let Průmyslový výrobce s ochranou proti výbuchu

Analýza nevýbušné hladiny

Začněme vysvětlením různých stupňů nevýbušnosti, co znamenají a jak je v praxi vybírat na příkladu nevýbušných rozváděčů.

Klasifikace plynu/teplotní skupinaT1T2T3T4T5T6
IIAFormaldehyd, toluen, metylester, acetylen, propan, aceton, kyselina akrylová, benzen, styren, oxid uhelnatý, ethylacetát, kyselina octová, chlorbenzen, methylacetát, chlor.Metanol, etanol, ethylbenzen, propanol, propylen, butanol, butylacetát, amylacetát, cyklopentan.Pentan, pentanol, hexan, etanol, heptan, oktan, cyklohexanol, terpentýn, nafta, ropa (včetně benzínu), topný olej, tetrachlormethanol.Acetaldehyd, trimethylaminDusitan ethylnatý
IIBEster propylénu, dimethyletherButadien, epoxidový propan, ethylenDimethylether, akrolein, karbid vodíku
IICVodík, vodní plynAcetylenDisulfid uhlíkuDusičnan ethylnatý

Certifikační označení:

Ex d IIB T4 Gb/Ex tD A21 IP65 T130°C je univerzální certifikát pro ochranu proti výbuchu plynu a prachu, kde část před lomítkem (/) označuje stupeň odolnosti proti výbuchu plynu a část za lomítkem označuje odolnost proti výbuchu prachu.

Ex: Označení nevýbušnosti, standardní formát IEC (Mezinárodní elektrotechnická komise) pro hodnocení nevýbušnosti.

d: Nehořlavý typ, který označuje, že primární forma ochrany proti výbuchu je nehořlavá.

IIB: Představuje ochranu proti výbuchu plynu třídy B.

T4: Označuje teplotní třídu.

Gb: Označuje, že tento výrobek je vhodný pro zónu 1 ochrany proti výbuchu.

Pro část s nebezpečím výbuchu prachu v druhé polovině stačí dosáhnout nejvyššího stupně ochrany proti prachu 6 na základě norem pro ochranu proti výbuchu plynu.

tD: Představuje typ ochrany krytu (zabránění vznícení prachu pomocí krytu).

A21: Označuje příslušnou oblast, vhodnou pro zónu 21, zónu 22.

IP65: Představuje stupeň ochrany.

V reálném prostředí je zásadní zvolit správnou třídu nevýbušnosti.

Nejprve je důležité pochopit dvě hlavní kategorie, které jsou popsány níže:

Nevýbušné typy:

Třída I: Elektrická zařízení pro hlubinné uhelné doly;

Třída II: Elektrická zařízení pro všechna ostatní výbušná plynná prostředí kromě uhelných dolů a podzemí.

Třídu II lze rozdělit na IIA, IIB a IIC, přičemž zařízení označené IIB lze používat za podmínek vhodných pro zařízení IIA; IIC lze používat za podmínek vhodných pro zařízení IIA i IIB.

Třída III: Elektrická zařízení pro prostředí s výbušným prachem jiná než uhelné doly.

IIIA: Hořlavé úlety; IIIB: Nevodivý prach; IIIC: Vodivý prach.

Prostory s nebezpečím výbuchu:

Zóna 0: Tam, kde jsou vždy nebo často přítomny výbušné plyny; trvale nebezpečné po dobu více než 1000 hodin/rok;

Zóna 1: Tam, kde se mohou při běžném provozu vyskytovat hořlavé plyny; přerušovaně nebezpečné po dobu 10 až 1000 hodin/rok;

Zóna 2: Tam, kde se hořlavé plyny běžně nevyskytují, a pokud se vyskytnou, tak pravděpodobně jen zřídka a krátkodobě; nebezpečná přítomnost 0,1 až 10 hodin/rok.

Je důležité si uvědomit, že se zabýváme třídou II a III, zónou 1, zónou 2; zónou 21, zónou 22.

Pro plyny obvykle stačí dosáhnout úrovně IIB, ale pro vodík, acetylen a disulfid uhlíku je vyžadována vyšší úroveň IIC. Pro ochranu proti výbuchu prachu stačí dosáhnout odpovídajícího stupně nevýbušnosti plynu a nejvyššího stupně prachu.

Existuje také kombinovaný typ hodnocení nevýbušných rozváděčů: ExdeIIBT4Gb.

Předch:

Další:

Získat nabídku ?