Shenhai Explosion-Proof
Označení nevýbušnosti u nevýbušných svítidel je štítek, který popisuje stupeň nevýbušnosti, teplotní skupinu, typ a použitelné oblasti svítidla.
Vysvětlení označení nevýbušnosti:
Podle normy GB 3836 zahrnuje označení nevýbušnosti svítidel:
Nevýbušný typ + kategorie zařízení + (skupina plynů) + teplotní skupina.
1. Nevýbušný typ:
Tabulka 1 Základní typy nevýbušných zařízení
| Forma odolná proti výbuchu | Značka s odolností proti výbuchu | Forma odolná proti výbuchu | Značka s odolností proti výbuchu |
|---|---|---|---|
| Ohnivzdorný typ | EX d | Typ s pískovou náplní | EX q |
| Zvýšený typ bezpečnosti | EX e | Zapouzdření | EX m |
| Barotropní typ | EX p | N-typ | EX n |
| Jiskrově bezpečný typ | EX ia EX i | Speciální typ | EX s |
| Typ ropné invaze | EX o | Prachotěsný typ | EX A EX B |
2. Kategorie zařízení:
Elektrická zařízení pro výbušné plynné prostředí se dělí na:
Třída I: Pro použití v uhelných dolech;
Třída II: Pro použití ve výbušném plynném prostředí jiném než v uhelných dolech.
Elektrická zařízení třídy II v nevýbušném provedení "d" a jiskrové bezpečnosti "i" se dále dělí na třídy IIA, IIB a IIC.
Elektrická zařízení pro prostředí s hořlavým prachem se dělí na:
Prachotěsné zařízení typu A; prachotěsné zařízení typu B;
Zařízení odolné proti prachu typu A; zařízení odolné proti prachu typu B.
3. Vysvětlení označení nevýbušnosti:
Schopnost výbušné plynné směsi šířit výbuch udává míru jejího nebezpečí výbuchu. Čím větší je schopnost šířit výbuch, tím vyšší je nebezpečí. Tuto schopnost lze vyjádřit maximální experimentální bezpečnou mezerou. Kromě toho snadnost, s jakou lze výbušné plyny, páry nebo mlhy zapálit, rovněž udává úroveň nebezpečí výbuchu, kterou představuje minimální zápalný proudový poměr. Elektrická zařízení třídy II odolná proti výbuchu nebo jiskrově bezpečná se dále dělí na třídy IIA, IIB a IIC na základě jejich použitelné maximální experimentální bezpečné mezery nebo minimálního poměru zápalného proudu.
Tabulka 2 Vztah mezi skupinou výbušných plynných směsí a maximální experimentální bezpečnou mezerou nebo minimálním zápalným proudem
| Skupina Gas | Maximální zkušební bezpečnostní mezera MESG (m m) | Minimální zapalovací proud MICR |
|---|---|---|
| IIA | MESG≥0,9 | MICR＞0,8 |
| IIB | 0,9＞MESG≥0,5 | 0,8≥MICR≥0,45 |
| IIC | 0,5≥MESG | 0,45＞MICR |
4. Teplotní skupina:
Teplota vznícení výbušné plynné směsi je mezní teplota, při které může dojít k jejímu vznícení.
Elektrická zařízení jsou zařazena do skupin T1 až T6 podle nejvyšší povrchové teploty, přičemž je zajištěno, že maximální povrchová teplota zařízení nepřekročí přípustnou hodnotu příslušné teplotní skupiny. Vztah mezi teplotními skupinami, povrchovou teplotou zařízení a teplotou vznícení hořlavých plynů nebo par je uveden v tabulce 3.
Tabulka 3 Vztah mezi teplotními skupinami, povrchovou teplotou zařízení a teplotou vznícení hořlavých plynů nebo par
| Teplotní úroveň IEC/EN/GB 3836 | Nejvyšší povrchová teplota zařízení T [℃] | Teplota vznícení hořlavých látek [℃] |
|---|---|---|
| T1 | 450 | T＞450 |
| T2 | 300 | 450≥T＞300 |
| T3 | 200 | 300≥T＞200 |
| T4 | 135 | 200≥T＞135 |
| T5 | 100 | 135≥T＞100 |
| T6 | 85 | 100≥T＞8 |
5. Požadavky na nastavení značek:
(1) Označení by mělo být viditelně umístěno na hlavním tělese elektrického zařízení;
(2) Značení musí zůstat čitelné a trvanlivé i při případné chemické korozi. Značky, jako je Ex, typ nevýbušnosti, kategorie a teplotní skupina, mohou být vyraženy nebo vyraženy na viditelných částech pláště. Materiál označovací tabulky by měl být chemicky odolný, například bronz, mosaz nebo nerezová ocel.