Zpočátku je důležité si uvědomit, že jak čistý metan, tak oxid uhelnatý jsou bez zápachu, zatímco bioplyn vydává nepříjemný zápach díky dalším plynům, což činí zápach neúčinným identifikačním nástrojem.
Vhodným postupem je zapálení těchto plynů a pozorování jejich chování při hoření. Při hoření metanu vzniká větší množství molekul vody než při hoření oxidu uhelnatého.
Jednotlivým zapálením každého plynu a následným zakrytím nádoby plamen se suchou a chladnou kádinkou znamená tvorba kondenzátu na vnitřním povrchu kádinky metan, zatímco jeho nepřítomnost znamená oxid uhelnatý.