1. Konstrukční materiály
Kryt elektrických zařízení v provedení s přetlakovou ochranou proti výbuchu, známý jako “přetlakový kryt”, se obvykle vyrábí z oceli nebo nerezové oceli. Pokud se použije plast, je třeba zohlednit také jeho antistatické vlastnosti.
2. Konstrukční pevnost
Kryt s přetlakem a k němu připojené potrubí musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, aby odolaly až 1,5násobku maximálního přetlaku, aniž by došlo k jejich deformaci nebo poškození. Musí také odolat minimálnímu tlaku 200 Pa.
3. Dveře a kryty
Dveře a kryty elektrických zařízení s přetlakovým provozem by měly být vzájemně propojeny s elektrickým obvodem. Elektrické komponenty, které nejsou v provedení pro prostředí s nebezpečím výbuchu, automaticky odpojí napájení při otevření dveří nebo krytů. Napájení nelze obnovit, dokud nejsou dveře nebo kryty bezpečně uzavřeny. U statických zařízení s přetlakem vyžaduje otevření dveří a krytů použití speciálního nářadí a na elektrické skříni musí být na viditelném místě umístěna výstražná značka: “Varování! Neotvírejte v prostředí s nebezpečím výbuchu!”
4. Umístění sacího a výfukového otvoru
Umístění závisí na relativní hustotě ochranného plynu. Pokud je relativní hustota ochranného plynu > 1, je přívod vzduchu umístěn v horní části krytu a výstupní otvor ve spodní části; pokud je relativní hustota ochranného plynu
5. Stupeň krytí krytu
Úroveň ochrany krytu s přetlakem je obvykle nejméně IP5X, a ve vlhkém a prašném prostředí nejméně IP54.
6. Odrazové desky
Aby bylo zajištěno důkladné propláchnutí krytu elektrického zařízení v provedení s přetlakovou ochranou proti výbuchu, jsou uvnitř tohoto krytu nainstalovány přepážky.
7. Odrazky jisker a horkých částic
Pokud se výstupní otvor elektrického zařízení s přetlakem nachází v prostředí s výbušnými plyny, používají se deflektory jisker a horkých částic, aby se zabránilo úniku horkých částic a případných jisker z elektrického výboje z krytu a vzniku zdrojů vznícení. Tyto deflektory by měly způsobit, že proud vzduchu na výstupu změní směr nejméně osmkrát o 90° ve směru svého proudění.
8. Elektrické vzdálnosti a vzdálenosti pro průchod proudu
Jelikož se elektrické izolační materiály používané v elektrických zařízeních s přetlakem shodují s materiály používanými v jiných typech elektrických zařízení odolných proti výbuchu, jsou i elektrické vzdálnosti a plazivé vzdálenosti stejné.
9. Teplotní omezení
U typů px a py: pro klasifikaci teplotního rozsahu zařízení se používá kombinace nejvyšší povrchové teploty vnější strany krytu a nejvyšší povrchové teploty vnitřních součástí. U typu pz: pro klasifikaci teplotního rozsahu se používá nejvyšší povrchová teplota vnější strany krytu.
10. Typ ochrany proti výbuchu u automatických bezpečnostních zařízení pro monitorování tlaku
Typy Px: typy “i”, “d”, “e”, “m”, “o” a “q”.
Typy Py a pa: typy “i”, “d”, “e”, “m”, “o”, “q”, “nA” a “nC”.
Kromě toho by před spuštěním, během provozu i po ukončení provozu systému ochrany proti přetlaku měly různé typy automatických bezpečnostních zařízení pro monitorování tlaku zajišťovat spolehlivou bezpečnostní ochranu. Napájení automatického bezpečnostního zařízení pro monitorování tlaku by proto nemělo sdílet stejný zdroj energie s hlavním obvodem a mělo by být umístěno před hlavním jističem.
11. Ochranný plyn
Jako ochranné plyny se obvykle používají čistý vzduch, dusík a další inertní plyny.
12. Teplota ochranného plynu
Teplota ochranného plynu na vstupu vzduchu do přetlakové skříně se pohybuje kolem 40 °C. Nejvyšší a nejnižší teplota by měla být vyznačena na přetlakové elektrické skříni. Někdy je třeba počítat s kondenzací nebo zamrzáním v důsledku vysokých či nízkých teplot a s jevem “dýchání” způsobeným střídavými teplotními změnami.
