Samovznícení hliníkového prášku souvisí s vlhkostí a párou v prostředí.
Povrchová aktivita hliníku jako prášku je zvýšená, což vede k reakci s vodou, při níž vzniká teplo a plynný vodík. Pokud se tento plynný vodík nahromadí na určitou mezní hodnotu, může dojít k samovznícení. Následné zapálení hliníkového prášku kyslíkem vede při zvýšené teplotě k ještě intenzivnější exotermické reakci.